ZÁPIS Z CELOSTÁTNÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
Praktická aplikace environmentálního vzdělávání veřejné správy ČR v evropském kontextu
Společnost MCN, o.p.s., islandská společnost Environice a MČ Praha – Dolní Počernice uspořádali celostátní konferenci s účastí islandských expertů.
Termín konání: 11.11.2010,
od 8.30 do 15.00 hodin
Místo konání: Společenské a kulturní centrum, Národních Hrdinů 3, Praha 9 –
Dolní Počernice
Prezentace
účastníků
• každý účastník obdržel sborník prezentací z konference (CD +
v tištěné formě)
• účastníci obdrželi visačky se jmény pro usnadnění vzájemné komunikace během
přestávek
• účastníci obdrželi tlumočnické sety pro simultánní tlumočení čeština –
angličtina
• konference se zúčastnilo celkem 114 hostů, z toho
6 z Islandu
Zahájení
konference
Mgr. Vladimíra Jilečková, ředitelka společnosti
MCN, o.p.s. (prezentace):
• přivítání účastníků konference
• představení poskytovatele dotace a dotačního titulu (Blokový grant „Fond
technické asistence“ FM EHP/Norska), představení projektu „Spolupráce
islandských a českých municipalit v oblasti péče o životní
prostředí – Island: inspirace pro zlepšení životního prostředí v České
republice“
• představení organizátorů konference a přednášejících
• stručné představení společnosti MCN, o.p.s. a jejích nejvýznamnějších
projektů:
– představení Programu švýcarsko-české spolupráce, Fond
partnerství
– představení projektu „Předávání zkušeností v oblasti péče o životní
prostředí mezi municipalitami“ podpořeného v rámci
Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančního mechanismu EHP/Norska
představení Partnerství Norska a ČR a pozvání účastníků
ke zhlédnutí putovní výstavy ze studijní cesty, která byla aktuálně
instalována v místě konání konference
– představení některých realizovaných projektů podpořených
z Revolvingového fondu MŽP zaměřených na MA 21, dále projektů podpořených
v rámci Grantového systému HMP, strategické plánování, EVVO a na
spolupráci veřejné správy s místními organizacemi a veřejností
Zbyněk Richter, starosta
Městské části Praha – Dolní Počernice:
• přivítání účastníků konference
• představení některých projektů zaměřených na MA 21, které byly v Dolních
Počernicích zrealizované
První dopolední blok:
Implementace
trvale udržitelného rozvoje a MA21 na Islandu
Stefán Gíslason, ředitel islandské společnosti
Environice (prezentace):
• představení společnosti Environice
• principy systému státní správy na Islandu
– samospráva je dvouúrovňová s vysokou mírou autonomie
na místní úrovni, a to včetně finančních prostředků
– strategické dlouhodobé cíle se řeší prostřednictvím Národní asociace místních
úřadů, strategie je stanovena do roku 2010, každé 4 roky je revidována
• na vládní úrovni spolupracuje na strategiích Island
s dalšími čtyřmi severskými státy
• MA 21 a zapojování veřejnosti
– ze 76 obcí Islandu je cca 30 obcí zapojeno
do MA 21; v těchto obcích žije cca 80% obyvatelstva země
– MA 21 je založena na dobrovolnosti, neexistuje jediná „správná“ cesta
ani „správné“ hodnocení (hodnocením může být certifikace např. Earth Check),
důležitá je organizace různorodých aktivit a následné sdílení zkušeností
– problémem je nízká aktivita obyvatelstva, důležité je EVVO ve vztahu
k dětem a mládeži a iniciativy některých obcí (např. Reykjavík
udělal velkou kampaň pro MA 21); ne všechny zvolené způsoby propagace MA
21 jsou účinné – např. se neosvědčilo zasílání informací mailem
– MA 21 není jen o životním prostředí, důležité jsou i ostatní
pilíře UR, k nejdůležitějším oblastem patří otázky mládeže a seniorů
Zkušenosti
s MA21 a environmentálním vzděláváním ve veřejné správě
z municipality Borgabyggd – Ekoškola a Zelená vlajka
Ragnar Frank Kristjansson, starosta
municipality Borgabyggd, rektor Zemědělské university ve Hvanneyri, Island
(prezentace):
• představení programu Ekoškola
– program se na Islandu uplatňuje 9 let, začaly
s ním 2 školy, nyní je zapojeno 190 škol, z nichž
100 již získalo ocenění Zelená vlajka
– důležité je věnovat se bezprostřednímu okolí školy, raději usilovat
o reálné drobné změny než mít megalomanské plány (v každé obci lze děti
seznamovat s místní flórou a faunou, s jejich životními cykly, řešit
znečištění v okolí školy apod.)
– pro děti je důležitý také projevený zájem o program ze strany
významných osobností (např. účast ministra školství při předávání Zelené
vlajky)
• důležitost zapojování odborníků na oblast ŽP do veřejné
správy (ve veřejné správě se Ragnarovi daří efektivně prosazovat řadu opatření
ve prospěch ochrany místní přírodní rezervace – mokřadů; během tří měsíců
práce se podařilo prosadit rozšíření hranic rezervace)
• R. F. Kristjansson navštívil ČR již podruhé a vyjádřil velký obdiv
ke změnám, které nastaly po roce 1989, především v oblasti životního
prostředí, tvorby krajiny a přístupu lidí k ochraně ŽP
Certifikace
v oblasti životního prostředí
Theódóra Matthiasdóttir, zástupce
municipality Stykkisholmur (prezentace)
:
• je řada cest k realizaci záměrů pro UR, řada z nich není
definovaná, některé zkušenosti jsou špatné; nezávislá certifikace je osvědčenou
cestou
• představení značky Earth Check, příklady hodnocených faktorů, průběh projektu
ve Snaefellsnas
– došlo k velkému pokroku např. při nakládání
s odpady
– v oblasti některé instituce získaly již ekocertifikáty (např. Modrá
vlajka), školy jsou zapojeny do programu Zelená vlajka
– došlo ke zcela zásadní změně v přístupu veřejnosti
k certifikaci – od počátečního vnímání iniciativy jako „bláznovství“
k dnešní hrdosti obyvatel na to, že žijí v oblasti, kde toto úsilí
existuje
• postupy certifikace
• výhody certifikace
• místní zkušenosti – projekt zahájen v roce 2002 z iniciativy
dvou účastníků konference o Earth Check, 5 obcí se zapojilo do
pilotního projektu Green Globe, a to ve spolupráci s vládou;
certifikát získaly v roce 2008, letos se jej podařilo obnovit, pozitiva
program přinesl nejen v kvalitě řízení a přínosů pro ŽP, nezanedbatelný
je dopad na image obce, marketing, hospodářský a společenský rozvoj
Úloha agentury CENIA
v oblasti poskytování informací o životním prostředí ČR
Eva Branišová, tisková mluvčí CENIA, česká
informační agentura životního prostředí (prezentace):
• krátké seznámení s některými pojmy z oblasti ŽP
• zhodnocení polistopadového vývoje v oblasti ŽP
• důležitost toho, aby informace byly veřejnosti předkládány
ve srozumitelné formě
• seznámení s informačním systémem, službami a některými projekty
společnosti Cenia
Systémový
přístup k MA 21 v ČR
Ing. Arch. Marie Petrová, oddělení
dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí ČR (prezentace):
• představení iniciativy MA 21, kritérií, nastavení a podpora MA
21 v ČR
– existuje sofistikovaný systém sdílení dobré praxe –
databáze na internetu
– ve 4 výzvách RF MŽP bylo rozděleno 45 mil. Kč na podporu MA
21, pátá výzva je připravována na jaře 2011
• současné principy hodnocení kategorií MA
21 a příprava expertního posuzování kategorie A
• mezinárodní spolupráce v oblasti UR
• Green Capital Award (cena pro „nejzelenější“ evropské město)
– v letošním roce přihlášeno 40 měst včetně Prahy
– hodnotí se 250 položek
– systém hodnocení umožňuje porovnávat všechna města bez ohledu na jejich
velikost, charakter apod.
Přestávka s občerstvením, možnost pro neformální diskuse účastníků
Druhý dopolední blok:
Příklady dobré
praxe ze studijních cest do Norska a na Island
Mgr. Emilie Kubíková, členka správní rady MCN,
o.p.s., členka organizačního týmu studijních cest (prezentace):
• prezentovány konkrétní příklady z oblasti udržitelné dopravy
a turismu, včetně publicity obcí, kultury, péče o památky, školství,
apod.
Příklady dobré praxe
ze studijních cest – nově získané poznatky a zkušenosti a jejich
využití v praxi
Bc. Jakub Nekolný, starosta města Český Brod,
účastník studijních cest (prezentace):
• důležitost strategického plánování rozvoje města a posun v jeho
vnímání od skepse k pozitivnímu přijetí
• pozitivní dopady komunitního projednávání záměrů města
• představení konkrétních projektů inspirovaných studijními cestami do Norska
a na Island (širší zapojování místních aktivních obyvatel do dění města,
projekt výzdoby podchodu malbami dětí, projekt přívětivý Český Brod podpořený
z RF MŽP apod.)
Příklady dobré
praxe ze studijní cesty do České republiky
Stefán Gíslason, ředitel islandské společnosti
Environice (prezentace):
• S. Gíslason velmi ocenil programovou náplň i organizaci studijní cesty
• seznámil účastníky konference s celým programem pobytu v ČR
• nejdůležitější dojmy a zkušenosti aplikovatelné na Islandu
– odpadové hospodářství v Benátkách nad Jizerou
– řízení úřadu v Benátkách nad Jizerou, využití zámku jako sídla MěÚ,
záchrana zámeckého parku
– snížení průmyslových exhalací v Benátkách nad Jizerou
– péče o památky v Benátkách nad Jizerou, Kutné Hoře, Žďáru, hrdost
místních obyvatel na památky, vynikající znalosti a nadšení průvodce
v chrámu sv. Barbory
– péče o orly u rybníku Břehyně
– pasivní domy v obci Koberovy, jejich prezentace a využití
– zpřístupnění přírodních památek turistům a jejich ochrana před
negativními vlivy turistiky (Český ráj – geopark UNESCO, Krkonošský národní
park)
– jednoduché, všem srozumitelné a efektivní značení turistických cest
a hranic chráněných území
– vysoká fundovanost, znalost místních reálií a zároveň entuziasmus
správců Dvorského lesa (Rýchory)
– zkušenosti a množství odvedené práce společnosti přátel přírody Čmelák
z Liberce, jejich schopnost využívat různé dotace (zde má Island značné
rezervy)
Oběd, možnost pro neformální diskuse účastníků a prohlídku výstavy ze studijní cesty do Norska
Odpolední blok:
Environmentální
vzdělávání v ekoškolce Skýjaborg, projekt Ekoškola
Thordis Thorisdottir, zástupkyně ekoškolky
Skýjaborg v municipalitě Hvalfjarðarsveit (prezentace):
• v červnu 2009 získala MŠ jako stá v pořadí na Islandu Zelenou
vlajku, za 2 roky budou certifikát obhajovat
• uplatňování principu „škola hrou“
• snaha pracovat s dětmi co nejvíce venku (víc prostoru, možnost využít
jiné pracovní postupy než v místnosti, využití a sledování přírody
ve všech obdobích a za jakéhokoli počasí, osobní kontakt
s přírodou i se zvířaty (děti pomáhají na farmě)
• spolupráce s rodiči
• využití fantazie dětí k vytváření vztahu s místem bydliště
a okolní přírodou (oblíbené místo dětí Álfasteinn je nazýváno místem, kde
žijí elfové, děti se k místu chovají s respektem, cílem je, aby děti
lépe“četly“ přírodu a snažily se ji chránit)
• snaha učit děti hledat nové postupy, hra s předměty, které neposkytují
předvídatelná řešení
• úsilí o to, aby děti měly zkušenost s různým typem prostředí –
moře, les, farma
• snaha, aby se do aktivit zapojili všichni – „proces je důležitější než
výsledek“
Vzdělávací programy: Spojení
přírodních věd s národním parkem Snaefellsjökull
Erla Björk Örnólfsdóttir, ředitelka centra
mořského výzkumu Vör at Breiðajörður (prezentace):
• představení národního parku Snaefellsjökull a práce v terénu
• snaha seznámit veřejnost s krásami přírody různými formami včetně her,
účastníci jsou seznamováni např. s fyzikou a biologií oceánu, studují
sesbíraný biologický materiál a jeho vývoj v čase
• snaha podpořit hrdost obyvatel na jedinečnost místa
• výhodou je velká variabilita terénu (od malých nadmořských výšek až po vysoká
pohoří),
• snahou je, aby děti spolupracovaly s ochránci přírody
• podporuje se i kreativita a fantazie dětí, děti jsou zvány
k tomu, aby se nechaly přírodou inspirovat
• děti si nepamatují jen získané poznatky, ale také, jak se cítily, jak si
jednotlivé aktivity „užily“ a toto je potřeba při přípravě akcí mít na
zřeteli, důležité je využívat různé „návnady“, které podnítí zájem dětí
Interpretace
přírody jako nástroj pro environmentální vzdělávání
Arnheiður Hjörleifsdóttir, společnost
Environice (prezentace):
• A. Hjörleifsdóttir poděkovala za pohostinnost a inspirativní zkušenosti
a vyjádřila okouzlení z krás ČR
• vysvětlení pojmu „interpretace přírody“ jako neformálního vzdělávání, které
má „lidsky“ vysvětlit např. závěry vědeckých bádání a snižovat
prohlubující se propast mezi současným člověkem a přírodou
• integrace vědy, vzdělávání a přírody na Islandu
• praktické příklady, jak interpretaci používat, seznámení s formami
interpretace (nové prožitky – poznání krás, chutí přírodnin, mystiky míst
a jejich dějinných souvislostí, vyprávění slavných rodáků o jejich
vzpomínkách na místo narození, vzdělávání pedagogů apod.)
• výklad přírody se na Islandu týká ve značné míře právě národních parků
• nyní jsou na Islandu připravovány nové školní osnovy; EVVO je jejich velmi
důležitou oblastí
Nástroje politiky životního
prostředí v České republice
Ing. Tomáš Kažmierski, ředitel odboru
dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí Ministerstva životního
prostředí ČR (prezentace):
• Ekoznačky v ČR, jejich úrovně (mezinárodní, národní, produktové) –
existuje 62 kategorií, značky užívá 95 společností pro
216 výrobků
• na úřadech mělo v roce 2008 ekologické označení 59% prováděných
nákupů (kancelářská elektrotechnika, nábytek apod.)
• nová povinnost správních úřadů zohledňovat při výběrových řízeních ekologické
parametry
• pilíře EVVO v ČR, včetně povinnosti zařadit EVVO do školních
vzdělávacích programů
• lokalizace, dostupnost a charakteristika center EVVO
• prezentace německých venkovních (lesních) školek, podpora tohoto záměru
v ČR (vydána informační publikace, semináře pro architekty školních zahrad
apod.)
Ekoškola
a další mezinárodní programy pro školy – proč je podporovat?
Mgr. Petr Daniš, ředitel občanského sdružení
Tereza (prezentace):
• ekoškola – certifikace „ušitá na míru“ školám
• velký boom v posledních 10 letech, iniciativa začala v Evropě,
nyní zapojeno 47 zemí
• postupy certifikace, její přínosy finanční i nefinanční povahy (dopady
morální, vztah dětí k místu bydliště, komunitě)
• příklady z praxe – kvantifikace úspor
• podpora školám ze strany sdružení Tereza
• představení dalších programů: program GLOBE, Program Les ve škole –
škola v lese
Ukončení konference:
Mgr. Vladimíra Jilečková, ředitelka společnosti
MCN, o.p.s.:
• poděkování poskytovateli dotace; Ministerstvu financí ČR, Centru pro
zahraniční pomoc, organizátorům, přednášejícím, hostům z Islandu
i všem účastníkům konference
• pozvání na konferenci „EVVO pro veřejnou správu a firemní oblast“
Konference byla součástí projektu „Spolupráce islandských a českých municipalit v oblasti péče o životní prostředí – Island: inspirace pro zlepšení životního prostředí v České republice“, který získal finanční podporu v rámci Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančního mechanismu EHP/Norska.