Projekt: Partnerství Norska a ČR – předávání zkušeností v oblasti péče o životní prostředí mezi municipalitami
Termín: 13.5. až 22.5.2010
Místo konání: Norsko, Møre og Romsdal
Projekt získal finanční podporu v rámci Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančních mechanismů EHP/Norska.
Představitelé českých municipalit absolvovali v termínu od 13.5.2010 do 22.5.2010 desetidenní studijní cestu do Norska. Program studijní cesty byl připravován v úzké spolupráci se starostou Fræna kommune Kjellem Lodem. Cílem studijní cesty bylo navštívit municipality v kraji Møre og Romsdal, a získat zde nové zkušenosti a seznámit se s příklady dobré praxe, kterou by bylo možné aplikovat také v České republice. Na konci každého dne obdrželi účastníci dotazník, ve kterém vyplnili, co je toho dne zaujalo, a jaké příklady dobré praxe by bylo možné použít ve vlastní praxi a za jakých podmínek. Celkově se projekt velmi dobře povedl, exkurze byly obsahově zajímavé, všichni účastníci byli aktivní po celou dobu pobytu v Norsku, hostitelé byli ochotni předávat své zkušenosti a byli velmi milí a pohostinní. Ani počasí nám program neznepříjemnilo, protože po našem příletu do Norska se zde prý konečně udělalo léto.
Čtvrtek 13.5.2010
Na letišti všichni účastníci obdrželi textového průvodce studijní cesty, diety a jmenovku. Podvečer v Oslu každý využil k individuální prohlídce hlavního města Norska, které je domovem 587 tisíc lidí, z nichž 25% tvoří imigranti především z Pákistánu, Somálska, Srí Lanky, Iráku a Turecka.
Příklady dobré praxe:
• profesionální organizace
přistavení autobusu na terminálu na letišti
• skvělá spolupráce řidiče autobusu s klienty (usměvavý, nápomocný,
ochotný)
• množství laviček v centru, na veřejných prostranstvích
• dodržování letového a dopravního řádu
• velké množství stojanů na kola
Pátek 14.5.2010
První den studijní cesty začal v Kommunenes hus KS, kde nás přivítali paní Nurket Klem a pan Knut Hjorth Johansen. Pro českou delegaci byla připravena prezentace systému samosprávy v Norsku a KS (Norská asociace místních a regionálních úřadů), společnosti, která sdružuje všechny obce a města Norska, kraje a cca 500 komunálních podniků. Úkolem KS je zajistit komunálnímu sektoru co nejvýhodnější a nejlepší rámcové podmínky k výkonu činnosti. Po diskusi, ve které se členové delegace zajímali především o systém školství, o financování volnočasových a sportovních aktivit a o rozdělení povinností a odpovědností mezi kraje a obce, jsme se přesunuli k nové budově Opery.
Příklady dobré praxe:
• povinnost obcí zajistit dětem předškolní vzdělávání za podpory státu (umisťování dětí do MŠ a ZŠ v místě jejich bydliště)
• vytvoření koordinačního centra pro veřejnou správu, soukromý sektor a NNO (realizace PPP projektů)
• decentralizace státních pravomocí (úzká spolupráce státního, podnikatelského a občanského sektoru)
• podpora zaměstnanosti matek na MD (tvorba pracovních míst na poloviční úvazek)
Mramorová budova Opery, umístěná na břehu Oslofjordu, je sídlem Norské opery a baletu, a byla slavnostně otevřena 12. 4. 2008. Průvodkyně nás provedla nejen po předsálí, ale také po dílnách a po prostorách za scénou. Sami jsme pak využili příležitosti projít se po střeše budovy.
Příklady dobré praxe:
• nesamoúčelný
design budovy, která vypadá jako ledová kra, a velmi dobře proto zapadá do
prostoru na břehu fjordu, interiér inspirovaný místní přírodou (šatna řešená
jako les stromů; vzorek zdí jako ledové krystaly v ledovci, které se
směrem dolů více stlačují)
• veřejnosti bez omezení otevřený foyer v přízemí, který lze využít jako
společenský i výstavní prostor, navazující na venkovní prostory
• projekt nové Opery s důrazem na ekologický a energeticky co nejlevnější
provoz (stěna z fotovoltaických článků)
• zdařilá architektura – výběr architekta na základě mezinárodní soutěže
(ponechat kompetence v rukách kvalifikovaných a ne v moci politiků)
• upravené parky a velký rozsah zeleně ve městě, volný přístup
k vodním plochám
• značení pěších cest a cyklostezek se zakomponováním památek a zajímavých
míst ve městě
• marketingová strategie: předsálí Opery bez uměleckých děl (ta jsou
k vidění až v části, do které je možný vstup jen se vstupenkou),
prosklené stěny dílen a tanečních sálů (je možné zvenku pozorovat zkoušky
baletu nebo výrobu kulis), zpřístupněná střecha budovy (turistický cíl, lidé si
oblíbili Operu, protože sem mohou chodit na procházky, studenti se zde učí,
chodí sem na vycházky školky apod.), divadelní představení, při kterém střecha
Opery sloužila jako hlediště a představení bylo promítané na plátno,
umístěné nad vodou fjordu.
Sobota 15.5.2010, neděle 16.5.2010
Předmětem sobotní exkurze byl studijní výlet na konec Geirangerfjordu do Geirangeru, vesnice, ve které bydlí přibližně 240 stálých obyvatel. Jde o jedno z turisticky nejnavštěvovanějších míst v Norsku, které je od 14.7.2005 součástí světového dědictví UNESCO. V roce 2006 byl Geirangerfjord vybrán za nejlépe ochraňovanou památku UNESCO časopisem National Geographic. Ročně sem připluje až 200 velkých výletních lodí, což dělá z Geirangeru jeden z největších přístavů pro výletní lodě v Norsku. Zajímalo nás, jak je docíleno toho, že i přes takto masivní turistické zatížení oblasti v letních měsících, je zde tak čistá a neporušená příroda.
Příklady dobré praxe:
• velké využití vodních toků k výrobě elektřiny
• stavba budov s nižší energetickou náročností (dřevěné stavby, izolace ovčí vlna)
• propagace kulturního dědictví (propojení subjektů cestovního ruchu a ubytovacích kapacit)
• graficky přehledně zpracované a lehce čitelné mapy pro turisty
• využití zajímavostí v místě a jejich propagace s cílem zvýšení turistického ruchu
• značení turistických cest, možnost průchodu přes soukromé pozemky
• servis pro návštěvníky turistických center (propagační materiály, suvenýry, doprava, informační centra)
• vytvoření podmínek pro pastevectví na chráněných a těžko přístupných plochách (např. bývalé vojenské prostory)
• využití kulturního centra jako komunitního centra
• zábradlí na silnici v Geirangeru (jednoduché a účinné z trubek)
• přístupnost zemědělských farem pro turisty
• využití prostor pro kombinaci muzea, kina, kavárny, galerie, prodeje suvenýrů apod.
• změna statických expozic v muzeu na interaktivní, např. pád laviny – kombinace audiovizuálního efektu (obraz, zvuk a vizualizace sněhových efektů)
• střechy domů porostlé trávou (doplněné i menšími dřevinami – borovice kleč, zakrslá bříza), začleněné do krajiny, zabezpečení splynutí zemědělských usedlostí s okolní přírodou
• genius loci nenarušený nevhodně materiálově, architektonicky či barevně řešenými objekty – toto bylo možné pozorovat během celé studijní cesty; kultivace prostředí je však nemyslitelná bez kultivovanosti obyvatel – znamená to, že v našich podmínkách, kde architektonické „úlety“ jsou na denním pořádku, by obce měly mít možnost, aby se ke stavbám veřejným i soukromým vyjadřovali odborníci a aby jejich posudky byly závazné, tak aby jediný nevhodný objekt „nezkazil“ celé místo
• zároveň po celou dobu našeho pobytu jsme se setkávali s nefalšovanou kultivovanou hrdostí Norů na svůj stát, domov, kulturní a přírodní hodnoty.
Pondělí 17.5.2010
Sepsání ústavy dne
17. května 1814 bylo prvním krokem k samostatnosti Norska, proto
je v Norsku tento den slaven jako státní svátek. Není slaven vojenskou
přehlídkou, ale slavnostním průvodem lidu, kdy celé město vyjde do ulic
v krojích a slaví za doprovodu hudby, jídlem a máváním vlajkami.
Jde o nejvýznamnější den Norů v roce.
Česká delegace se tohoto významného svátku měla čest zúčastnit v doprovodu
starosty Molde kommune, Jana Pettera Hammerø, který nás již ráno přivítal
v sedm hodin při slavnostní střelbě z děl, a pak nás provázel
celým dopolednem. V deset hodin vycházel dětský průvod (přehlídka všech školek
a škol této části města), který jsme následovali až do Reknesparken, kde
byl slavnostní proslov, zpívala se norská hymna a další slavnostní písně.
Ku příležitosti významného dne byli vyhlášeni malí výherci výtvarné soutěže,
týkající se oslav 17. května a města Molde. Náš program dále
pokračoval v Romsdalsmuseumet, jehož ředitel Jarle Sanden a Linn Eidem
Myrstad, urbanistka Fræna kommune, nás provedli muzeem v přírodě
(představení architektury historických zemědělských usedlostí). Po obědě jsme se
u Kongebjørka, kde probíhalo taneční představení dětí, sešli
s Kjellem Lodem, starostou Fræna kommune, který nás provázel odpoledním
pokračováním oslav. V 16.00 hodin vycházel druhý průvod, prezentující
všechny spolky této části města. Den jsme zakončili účastí na slavnostním
koncertu v Bjørnsonhuset.
Příklady dobré praxe:
• zvyšování pocitu národní
hrdosti u všech věkových kategorií obyvatelstva (používání státní vlajky
při národních oslavách, průvody sportovců a zájmových organizací)
• zapojení škol, klubů a spolků do veřejného dění
• oživení starých tradic (pochody za doprovodu živé kapely, lidové tance)
• zapojení mladých lidí do dění v obci (př. lampiónový průvod)
• změna oslav české státnosti na místní úrovni, podpora vlastenectví
• prezentace zájmových sdružení v rámci města
• změna pasivního státního svátku na aktivní den se zapojením celé rodiny,
zájmových spolků
• podpora spolkové činnosti vlastním příkladem
• zapojení rodičů do místních akcí prostřednictvím jejich dětí, vytvoření
takového prostředí v obci, které přiměje obyvatele se účastnit obecních
a celostátních aktivit
• podpora a pěstování národního povědomí u dětí a mládeže (MŠ,
ZŠ, spolková činnost)
Úterý 18.5.2010
Úterní exkurze byla věnována environmentálnímu vzdělávání dětí v Norsku. Dopravili jsme se na ostrov Bjørnsund, kde jsme navštívili školu v přírodě (film, zápis o návštěvě na webu školy v přírodě). Rektor školy, Erling Hustad, nás provedl po celém areálu. Po ukázkách činností, které se zde děti učí, následovala přednáška o systému škol v přírodě v Norsku. Dozvěděli jsme se, že stát platí dětem jeden pobyt na škole v přírodě v průběhu jejich školní docházky, že pobyt na zdejší škole v přírodě je velmi přínosný nejen pro děti (zlepšení fyzické zdatnosti, učení spolupráce v týmu, poznávání přírody a kultury, péče o životní prostředí), ale i pro obec, pro kterou je zařízení zdrojem příjmů, ale také místem kulturního a společenského dění. Na exkurzi byl po celý den přítomen reportér Eirik Heen. V sobotu 22.5.2010 vyšel o exkurzi článek v krajských novinách Romsdals Budstikke.
Příklady dobré
praxe:
• odpadové hospodářství součástí výuky na školách
• využití „vybydleného“ prostoru pro školu v přírodě
• způsob organizace školy v přírodě (odborná kvalifikace pedagogů
podporována státem, zaměření na poznávání přírodních procesů a na
vytváření dobrých vztahů mezi žáky navzájem, a také mezi učitelem
a žáky)
• náplň školy v přírodě umožňuje objevit v žácích kvality, které se
při běžné výuce neprojeví – mohou zde tedy vyniknout ti, kteří jinak patří mezi
slabé žáky
• učitel se účastní se svými žáky výuky, takže se ocitá v roli spolužáka
• přestavba starých středisek na školy v přírodě, prezentace starých
řemesel a způsobů života
• na škole v přírodě neprobíhá běžná náhradní výuka, ale program je
zaměřen na pozorování přírody a budování praktických znalostí
• zatraktivnění obce pro návštěvníky (zpřístupnění přírodních památek,
zajištění servisu pro turisty)
• finanční příspěvky školám v přírodě (od státu, od obcí) – dostupnost
školy v přírodě pro všechny sociální skupiny bez rozdílu
• rozvíjení manuálních dovedností dětí ve škole v přírodě
• zachování osad a jejich využití pro vědu a výzkum, podpora
ze strany státu a municipalit
• orientace na turismus spojený se vzděláním
• možnost propojení ekologického centra se školstvím, zážitkovou turistikou,
pobyty dětí s rodiči
Středa 19.5.2010
Středeční program byl velmi náročný. První zastávka toho dne byla ve vesnici Bud ve Fræna kommune, kde se naše delegace setkala se zástupci zdejší samosprávy. Na setkání prezentovali Ing. Radek Moulis a Ing. Ondřej Martan své municipality, město Koleč a městskou část Praha – Běchovice, Kjell Lode prezentoval Fræna kommune, Marek Jasinski, profesor na NTNU (Institutt for arkeologi og religionsvitenskap), nás seznámil s problematikou ochrany místních historických památek (podmořská archeologie), a šéf kulturní komise Fræna kommune, Harry Hestad, prezentoval projekt nového místního centra kultury a výzkumu. Setkání se účastnil také pan Gunnar Sandvik, redaktor rádia NRK Møre og Romsdal. Rozhovor, který s účastníky české delegace natočil, byl vysílán téhož dne odpoledne. Záznam rozhovoru, stažený z vysílání NRK Møre og Romsdal, je k dispozici zde na stránkách www.mcn.cz nebo na www.nrk.no.
Příklady dobré praxe:
• poměrné složení členů rady obce
• vysoké procento (v porovnání s ČR) v zastoupení žen v řídících funkcích obcí
• provázání spolupráce stát, kraj a obce pro financování turistického ruchu a ochrany ŽP
• podpora ze strany státu a municipalit na zachování přírodních a kulturních památek
• zefektivnění chodu úřadu, hledání úspor, spolupráce s úřadem práce (nalezení nového uplatnění pro propuštěné zaměstnance)
Zastavení u Farstadsanden bylo příkladem zpřístupnění krajiny občanům a realizace naučných a turistických stezek. Následně jsme po Atlantické cestě, která vede z Fræna kommune do Averøy kommune, a která je 8. nejnavštěvovanějším turistickým místem (2004) v Norsku, dorazili ke kostelu Kvernnes stavkirke, kde nás přivítal starosta Averøy kommune Jarle Haga, který nám prezentoval problematiku vlastní obce, ale také způsob péče o historické památky (kostel ze 14. století nebo dřevěný dům, přestěhovaný ze vzdálenosti 5 km, sloužící dnes jako společenské centrum).
Příklady dobré praxe:
• řešení silniční dopravy
za podpory státu
• vyhledání nových turistických zajímavostí za účelem zvýšení cestovního ruchu
• podpora turistiky vytvořením podmínek pro lepší dostupnost
• flexibilita pracovního trhu (sezónní práce, práce na částečný úvazek)
• jednoduché značení památek a stezek pro turisty
• zapojení místních občanů do práce související s péčí o památky
(dobrovolníci bez nároku na honorář)
Poslední zastávka byla v Kristiansundu, do kterého jsme dojeli z Averøy kommune podmořským Atlantickým tunelem. Člen místního zastupitelstva, Harald Stokke, nás prováděl při autobusové prohlídce přístavního zázemí Vestbase AS, společnosti, která je logistickým partnerem při budování, provozování či zásobování ropných plošin v Norském moři.
Příklady dobré praxe:
• budování přechodu pro chodce v úrovni chodníků (zpomalení dopravy v obci)
• zavedení informačních panelů pro turisty
• z náročné infrastrukturní stavby udělat turistický cíl, zpoplatnění tunelů do doby navrácení investice, potom bezplatně
Čtvrtek 20.5.2010
Předposlední exkurzní den započala česká delegace přednáškou v závodu Nyhamna, kde jsou zpracovávány ropa a zemní plyn, těžené na ložisku Ormen Lange. Ormen Lange se nachází na norském pevninském šelfu, v hloubce cca 3 km pod hladinou moře (asi 2 km pod mořským dnem). Odtud plyn následně proudí podmořským plynovodem Langeled do distribučního uzlu v britském Easingtonu. Ložisko by mělo pokrýt 20% britské spotřeby po dobu 40 let. Starosta Aukra kommune Bernhard Riksfjord informoval o vlivu zdejšího průmyslu na životní prostředí, poté následovala přednáška o samotném závodu, jehož provozovatelem je společnost Shell. Po teorii přišla na řadu praxe. Nejdříve jsme vyslechli přísná bezpečnostní nařízení, poté jsme se převlékli a speciálním autobusem vyrazili na komentovanou prohlídku areálu, na jejímž konci jako vždy přišla velmi živá debata.
Příklady dobré
praxe:
• zpřístupnění velkých podniků veřejnosti (prezentace
bezpečnostních opatření, aby nedocházelo k poškození ŽP, lepší propagace
organizace)
• využití nerostných surovin s ohledem na okolní krajinu (ekonomický
přínos pro obec, nové pracovní příležitosti, využití nejnovějších technologií)
• u výstavby nových podniků zabezpečit úpravu okolí (návoz původní
vegetace vč. trávy)
• zapojení občanů do veřejné diskuse k novým projektům obce, aby měli
možnost se s novými záměry sžít a předešlo se jejich nepřijetí
a protestům, v důsledku nedostatečných informací
• pružné projednávání velkých investic se zapojením veřejnosti
a respektováním ŽP a kulturního dědictví
• dodržování bezpečnostních pravidel při prohlídkách podniků
• významná pomoc a péče o obyvatele postižených veřejně prospěšnou
stavbou (ztráta domova, zaměstnání apod.)
Na druhou část dne byla plánována exkurze do přírodní rezervace Smågevatnet na ostrově Gossen, kde nás stále prováděl starosta Aukra kommune Bernhard Riksfjord, starosta Fræna kommune Kjell Lode a také předseda rady pro životní prostředí Nordmøre og Romsdal Ingolf Mork. Ingolf nás provedl po vřesovištích na Brendslenu a vysvětlil, jakým způsobem se v této rezervaci starají o zachování původních druhů fauny a flory. Poté pro nás další členové rady pro životní prostředí připravili malé pohoštění a ukázku aktivit, kterými Norové tráví volný čas v přírodě.
Příklady dobré praxe:
• zatraktivnit turistické
destinace doprovodnými aktivitami (zážitková turistika, průvodce, občerstvení,
informační tabule)
• vytipování místních lokalit pro aktivní ochranu a zpřístupnění
veřejnosti
• pamětní knihy nejen ve významných turistických cílech
• ovlivnění krajiny (vypalování křovisek pro zmladění porostu – potrava pro
zvířata)
• vybavení toalet v přírodě (dřevěné stavby, které neruší ráz krajiny)
• setkávání občanů obce mimo reprezentativní prostory v obci (přírodní
rezervace)
• podpora dobrovolnictví v místních sdruženích
Pátek 21.5.2010
Páteční, poslední exkurze studijní cesty, přinesla nečekané zážitky. Setkání se starostou Nesset kommune Rolfem Jonasem Hurlenem v kulturní památce Nesset prestegard a jeho přednáška nám daly nahlédnout do problematik okresu, který je se svojí rozlohou 1 048 km² (pro porovnání Praha má rozlohu 496 km²) domovem 3 074 obyvatel, žijících často ve velmi odlehlých horských oblastech. Starosta informoval o hlavních problémech okresu, kterými jsou nízký počet obyvatel a malý podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů. Předseda kulturní komise Bjørn Ølander nás pak provedl po Nesset prestegard a dále po skalních rytinách v Bugge, kde se nachází největší sbírka tohoto pravěkého umění v kraji Møre og Romsdal. Předmětem exkurzí bylo poznat dobrou praxi v oblasti péče o historické a kulturní památky.
Příklady dobré
praxe:
• motivační program pro udržení místních a přilákání
nových obyvatel
• klást zřetel na schopné a vzdělané lidi bez ohledu na jejich politický
profil
• budování vstřícnosti a pokory u občanů obce a vědomí
spoluzodpovědnosti za místo bydliště a vztahy mezi lidmi
• podpora návratu mladých a vzdělaných lidí do málo obydlených oblastí
• jednoduché, ale funkční značení turistických míst
• zapojení místních občanů do péče o památky
Poslední zastávkou
studijní cesty byl Eikesdal, příklad vesnice vzdálené od ostatních měst
22 km směrem do hor, kam vede jen úzká silnice podél podlouhlého jezera.
Přírodní perla Eikesdal, jehož svahy se dramaticky tyčí až do výšky devatenáct
set metrů nad vodní hladinou, je domovem 90 obyvatel, kteří se živí zemědělstvím,
lesnictvím a turismem. Ani krásná příroda neřeší základní problémy
vesnice: nedostatek pracovních míst, nedostatek angažovaných lidí, málo dětí
ve škole a školce, nedostatek financí, nízká obsazenost turistických
zařízení i přes léto, nízké možnosti na vytvoření nových turistických cílů
(nedostatek financí, mnoho chráněného území v oblasti, nestabilní strmé
skalní svahy). Naším průvodcem byl Bård Eiliv Oppigard, který svým aktivním přístupem pomáhá udržovat
chod vesnice.
Příklady dobré praxe:
• prezentace obce za
použití fotografií, videa a hudby
• zapojení vzdělaných občanů do dění obce
• využití vody pro výstavbu vodních elektráren ve vhodných lokalitách
• obnovení života v obcích (rekonstrukce statků, výhodné financování)
• propagace obce (sportovní závody)
• výchova k ochraně ŽP (začít již v MŠ)
• větší finanční podpora státu na záchranu kulturního dědictví
• přilákání mladých rodin na venkov
