Dobrá praxe – environmentální vzdělávání ve veřejné správě Partnerství Norska a České republiky

Projekt je realizován ve spolupráci s norskou spolčností Norges Miljøvernforbund. Projekt je určen pro představitele veřejné správy.

Aktivity projektu:

• studijní cesta do Norska
• studijní cesta do ČR
• putovní výstava
• workshop účastníků studijní cesty do Norska spojený se slavnostním otevřením putovní výstavy
• metodika zavádění EVVO v obcích podložená případy z praxe v Norsku i v České republice
• publicita

Účelem projektu je posílit a zkvalitnit veřejné služby v oblasti péče o životní prostředí, a to především se zaměřením na environmentální vzdělávání. Cíle projektu bude dosaženo formou porovnávání zkušeností obou partnerských subjektů s níže uvedenými aspekty:

• ekovýchova zaměřená na dospělé i děti
• ekovýchova v dopravě, v udržitelné energetice
• ekovýchova v třídění odpadu, v ochraně přírody, flory a fauny
• partnerství v ekovýchově – veřejná správa, NNO a podnikatelé, vzdělávací instituce
• vzdělávací ekoprojekty pro školy – celostátní úroveň, krajská úroveň, lokální úroveň
• ekocentra – činnost, role v ekovýchově, síť ekocenter, spolupráce s veřejnou správou či dalšími subjekty
• aktivity EVVO pro volný čas, pro rodiny s dětmi
• kampaně (Den Země, Den životního prostředí apod.) – podoba, účel, aktivity, zajištění, spolupráce
• Místní Agenda 21 jako platforma pro ekovýchovu

Studijní cesta do Norska

Studijní cesta se uskutečnila v termínu 21.6. – 26.6.2011. Partnerem projektu byl Norges Miljøvernforbund. Jednadvacetičlenná česká delegace, složená ze starostů, místostarostů a vedoucích odborů životního prostředí apod., navštívila v průběhu šesti dní obce v kraji Hordaland – Bergen, Eidfjord, Odda a Kvinnherad.

Studijní cesta byla součástí projektu Dobrá praxe – environmentální vzdělávání ve veřejné správě – Partnerství Norska a České republiky, který byl podpořen v rámci FM EHP/Norska.

Výstupy studijní cesty:

• příklady dobré praxe
• průvodce studijní cestou
• zpráva ze studijní cesty

Příklady dobré praxe ze studijní cesta do Norska

21.6.2011

Příklady dobré praxe:

• využití kořenových čistíren k čištění vody
• podtlaková kanalizace a tedy nižší spotřeba vody pro toalety
• použití starého dřeva pro zařízení interiérů
• péče o volné zelené plochy (louky)

22.6.2011

Příklady dobré praxe:

• výstavba rodinných domků Torvetua (nová zástavba se zakomponováním tradiční architektury – dřevěné domy z kvalitního dřeva, které není zapotřebí natírat)
• stavby a opravy rodinných domů z použitých materiálů
• vakuová doprava odpadů (likvidace odpadů potrubím místo používání kontejnérů)
• využití energie z pálení komunálního odpadu (waste energy)
• čistota stavebního stylu u rodinných domů (zasazení do krajinného rázu)
• vjezd a parkování elektromobilů v Bergenu bez poplatků, ostatní auta jsou zpoplatněna
• využití alternativních zdrojů energie v dopravě (cílený nákup vozů MHD s hybridním nebo elektromotorem

Inspirace k projektovým záměrům:

• zakomponování zelené do sídlištních částí města (Sedlčany)
• odpadové hospodářství v historickém městě (Český Krumlov)
• úspory energií v objektech MČ Praha – Nebušice a propagace úspor energií při výstavbě rodinných domů
• výstavba centra environmentálního vzdělávání v přírodním stylu (dřevěná stavba s travnatou střechou (správa NP a CHKO Šumava)
• ekologický obchod v rámci sběrného dvora – před vlastní likvidací lze nejdříve nabídnout k odprodeji (Obec Záluží)
• realizovat projekt OZE – vodní turbína, vodní kolo pro environmentální vzdělávání veřejnosti (MČ Praha – Dolní Počernice)
• finančně zvýhodnit občany, kteří budou třídit odpad, pronájem kompostérů fyzickým osobám (České Budějovice)
• projekt výměnného pobytu dětí ve středisku SELETON (Město Tábor)
• zpoplatnění vjezdu do města pro automobily, pro elektromobily a vozidla na LPG bez poplatků (Město Sokolov)
• čistírna odpadních vod založená na kořenovém přečištění (Obec Studenec)

23.6.2011

Příklady dobré praxe:

• využití průmyslové výroby pro rozvoj města (10% ze zisku elektrárny, která je na území města, tvoří příjmy města)
• výsadba květin do drátěných košů
• podpora umělců vytvořením tzv. oblečků pro stromy a každoročně obměňovanou výstavou soch
• interaktivní zpracování expozic v návštěvnickém centru, zpoplatnění vstupu
• motivační program Eidfjord komune pro zvýšení počtu obyvatel (pronájem domu na rok, příslib pozdějšího odkupu vč. pozemku – platí i pro cizince, motivace k tvorbě pracovních míst)
• bezplatná výuka norštiny pro cizojazyčné přistěhovalce jako pobídka pro zvýšení počtu obyvatel ve městě
• třídění odpadu na vyhlídkových místech
• využití lomového kamene pro zahradní nábytek a městský mobiliář
• toalety na každém odpočívadle vč. toalet pro handicapované občany
• údržba zatravněné střechy pomocí spásání koz

Inspirace k projektovým záměrům:

• projekt na individuální výstavbu pro zvýšení počtu obyvatel ve městě (Město Český Krumlov)
• zlepšení údržby zeleně ve městě, výsadba květin (MČ Praha – Nebušice)
• prezentace města pomocí efektně zpracované videoprojekce (Město Spálené Poříčí)
• výzva pro děti a mládež obce k výzdobě města vlastními výrobky a nápady (Obec poříčí nad Sázavou)
• inspirace pro některé expoziční prvky v návštěvnických nebo informačním centru v NP Šumava
• spolupráce školy a obce při vymalování čekáren obrázky popřípadě omalovat odpadkové koše (Obec Záluží)
• inspirace pro obce, aby si každá z nich vybrala živočicha, který by byl předmětem jejich ochrany (Město Jilemnice)
• inspirace pro projekt interaktivního seznamování se zvířaty (MČ Praha 15)
• inspirace ke zlepšení centra květinovou výzdobou, popř. uměleckými prvky (MČ Praha – Dolní Počernice)
• výstavba nových bytových jednotek s možností pronájmu na rok s možností pozdějšího odkupu (Město Sokolov)
• zlepšení obecního mobiliáře s využitím nápadů Eidfjord kommune (Obec Studenec)

24.6.2011

Příklady dobré praxe:

• odstraňování ekologických zátěží zapříčiněné průmyslovou výrobou
• motivace k návratu studentů zpět do místa bydliště
• motivace k třídění odpadů (placení vyšších částek za svoz odpadu v případě jeho netřídění)
• energie z OZE se nespotřebuje celá na území města, ale jejím prodejem dojde ke zvýšení příjmů města

Inspirace k projektovým záměrům:

• projekt na vybavení jednacích místností na úřadech (Město Český Krumlov)
• zlepšení třídění odpadů, ochrana podzemních vod, větší propagace Šáreckého údolí (MČ Praha – Nebušice)
• zkvalitnění minigeoparku ve Městě Spálené Poříčí (umělecké zpracování)
• inspirace k větší bezpečnosti silničního provozu v obci zúžením komunikace, které povede ke snížení rychlosti (Obec Spálené Poříčí)
• inspirace pro projekt na rekonstrukci staré továrny pro kulturní účely (Obec Záluží)
• projektový záměr na zřízení geoparku v MČ Praha – Dolní Počernice
• přeměna staré elektrárny v technickou památku (Město Tábor)
• inspirace ke zvýhodnění občanů, kteří třídí směsný odpad (Obec Nelahozeves)

25.6.2011

Příklady dobré praxe:

• čistota a upravenost města Bergen (odpadkové koše v hojné míře rozšířeny po městě)
• zajištění přístupnosti historických a přírodních památek vč. vybudování např. dřevěného schodiště pro fotografování
• péče o kulturní dědictví
• přeměna staré továrny na kulturní centrum a kavárnu
• rybí trh v centru města Bergen
• květinová výzdoba města
• dostupnost veřejných toalet ve městě bezplatně
• orientační systém na radnici v Bergenu
• zajištění úklidu odpadků ve městě ve večerních hodinách

Inspirace k projektovým záměrům:

• klidnění centrální zóny města a výsadba zeleně (Město Sedlčany)
• projekt zachování otáčivého hlediště jako kulturního dědictví pro udržení turistického ruchu (Město Český Krumlov)
• projekt na zajištění nového úklidového vozu pro MČ Praha – Nebušice
• inspirace pro úpravu veřejného prostranství jako místa pro setkávání (Obec Poříčí nad Sázavou
• příprava projektu „výměna zkušeností v zahraničí“ pro pracovníky středisek environmentální správy (NP Šumava)
• záchrana unikátních varhan v kostele sv. Jiří ve  Městě Velvary
• příprava projektu na „proti sprejerský program“ v MČ Praha – Dolní Počernice
• inspirace k čištění města bezprostředně po akcích a o víkendech, využití přírodních materiálů na místo plastů (MěstoTábor)
• využití historie hornictví pro oslovení veřejnosti. Historické jarmarky, otevření hlubinných dolů, značená stezka městem po památkách (Město Sokolov)
• mobilní vozíky pro jednu osobu na úklid odpadků (Obec Studened)

Studijní cesta do České republiky

Studijní cesta se uskutečnila v termínu 15. – 20.8.2011. Partnerem projektu byl Norges Miljøvernforbund. Desetičlenná delegace, složená z představitelů veřejné správy Norska, navštívila města Dobříš, Spálené Poříčí a Český Krumlov, kde ji přijali nejvyšší představitelé samosprávy, dále byly zařazeny exkurze zaměřené na ochranu přírody – komentované exkurze se správami CHKO Čeaký Kras a CHKO a NP Šumava.

Studijní cesta byla součástí projektu Dobrá praxe – environmentální vzdělávání ve veřejné správě – Partnerství Norska a České republiky, který byl podpořen v rámci FM EHP/Norska.

Výstupy studijní cesty:

• průvodce studijní cestou
• zpráva ze studijní cesty

Zpráva ze studijní cesty norské delegace do České republiky   15. – 20.8.2011 V termínu 15. – 20.8.2011 navštívila Českou republiku desetičlenná delegace z Norska. Účelem studijní cesty bylo předání know‐how a příkladů dobré praxe v oblasti environmentálního vzdělávání. Studijní cesta byla jednou z aktivit projektu „Dobrá praxe – environmentální vzdělávání ve veřejné správě – partnerství Norska a České republiky“, jehož realizátorem je společnost MCN, o.p.s. Projekt byl podpořen v rámci Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančního mechanismu EHP/Norska. Pro norskou delegaci byl připraven program ve spolupráci s účastníky studijní cesty do Norska, která se uskutečnila v rámci stejného projektu.   Účastníci studijní cesty na konci každého dne vyplnili dotazník se zpětnou vazbou (příklady dobré praxe, náměty). Organizátor studijní cesty by tímto rád poděkoval za velmi dobrou spolupráci všem níže jmenovaným odborníkům, kteří norskou delegaci přijali, členům norské delegace, kteří projevovali o exkurze zájem, tlumočníkovi Mgr. Janu Kratzerovi a řidiči panu Miroslavu Moučkovi za velmi příjemnou spolupráci. Účastníci studijní cesty: Jon Bakke     Norges Miljøvernforbund jon@nmf.no     právník NMF Arild Traa     Odda kommune    arild.traa@odda.kommune.no  oddělení péče o kulturní památky Gunnbjørg Nåvik     KS Oslo     gunnbjorg.Navik@ks.no konzultant KS   Sven Pedersen          Granvin kommune   sven@gisp.no     konzultant pro udržitelný rozvoj

Anne Gerd Djønne   Ullevansvang herad anne.gerd.djonne@ullensvang.herad.no tajemnice Rune Kloster Tvedt   KS Rogaland        rune.kloster.tvedt@ks.no konzultant KS Arna Leidland            Utsira kommune    arna@utsira.kommune.no tajemnice Arvid Helgesen          Utsira kommune    arvid@utsira.kommune.no oddělení pro udržitelný rozvoj Jarle Nilsen                 Utsira kommune    jarle@utsira.kommune.no starosta Ommund  Vareberg Rennesøy kommune ommund.vareberg@rennesoy.kommune.no   starosta Program studijní cesty s příklady dobré praxe a náměty na zlepšení Pondělí 15.8.2011 Po příletu na pražské letiště byla norská delegace uvítána představiteli společnosti MCN, o.p.s. a ubytována v hotelu Dolce Villa v Nebušicích. I přes nepřízeň počasí se delegace účastnila prohlídky historické části Prahy. Úterý 16.8.2011 – CHKO Český Kras, Dobříš 8:20   odjezd od hotelu 9:00   exkurze CHKO Český kras  ‐ Sv. Jan pod Skalou, naučná stezka, návštěvu areálu Solvayovy lomy 14:00   exkurze Koněpruské jeskyně   16:00   přijetí na radnici v Dobříši – prezentace jarmarků   17:40   příjezd Hotel Všetice ‐ ubytování 18:00   workshop s islandskou delegací CHKO Český Kras Delegaci přijali: · Ing. Michal Slezák, vedoucí Správy CHKO Český Kras · Mgr. Tomáš Tichý, botanik Správy CHKO Český Kras Terénní exkurze začínala ve Sv. Janu pod Skalou u kláštera, pokračovala naučnou stezkou „Svatojánský okruh“ přes vrchol Svatojánské skály s nádherným výhledem „U kříže“, dále do skanzenu Solvayovy lomy a roklí Propadlé vody zpět do obce. Cestou bylo uděláno několik zastávek, které se věnovaly činnosti Správy CHKO, fauně a floře, historii oblasti, lesnictví, těžbě vápence a jejím vlivu na životní prostředí a místní kulturu, delegace si prohlédla nový geopark a historický vláček, pomocí kterého společnost Barbora buduje novou železnici skanzenem Solvayovy lomy. Exkurzi obzvláštňovala hustá mlha, která se z údolí zvedla až kolem poledne. Zajímavým tématem diskuse byly rekultivace lomů. Ty, které delegace v CHKO Český Kras navštívila, byly ponechány přírodnímu vývoji a dnes představují teplomilné lokality s bohatými společenstvy květeny či hmyzu. Velmi pozitivně byla hodnocená naučná stezka, naopak námětem na zlepšení může být uvedení alespoň základních informací v angličtině. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐): + angažovaný spolek, který se stará o zachování místní tradice a historie (důlní technika, lomy) dobrovolnou činností ‐ Společnost Barbora ‐ skanzen Solvayovy lomy + velmi dobře zpřístupněné Koněpruské jeskyně, text průvodce v anglickém jazyce, zajímavý výklad i pro laiky + naučná stezka v CHKO Český Kras – zvyšuje povědomí o přírodě  + v Norsku nejsou přírodní lokality (jeskyně, naučné stezky) takto pěkně realizované, zde se máme mnoho co naučit + velmi dobře připravená exkurze představiteli Správy CHKO Český Kras – příjemné jednání, velké profesní znalosti – lepší přizpůsobení pro cizince – informační tabule i v angličtině (alespoň abstrakt) – větší informovanost o tom, co se v CHKO smí a nesmí Fotodokumentace: Mgr. Tomáš Tichý, botanik Správy CHKO Český Kras (druhý zleva) s norskou delegací na exkurzi v CHKO Český Kras Ing. Michal Slezák, vedoucí Správy CHKO Český Kras (vpředu) v Solvayových lomech Dobříš Delegaci přijali: · Mgr. Jaroslav Melša, starosta města Dobříš · Eva Marvanová, místostarostka města Dobříš · Mgr. Lenka Mašková, projektová manažerka · Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D., projektová manažerka · Ing. Kristýna Weigertová, projektová manažerka Norská delegace byla přijata na radnici v Dobříši. Účelem návštěvy bylo předání know‐how v oblasti pořádání místních jarmarků, na kterých jsou prodávány výhradně regionální produkty, a to nejen podnikateli nebo živnostníky, ale i občany bez licence. Delegaci přivítal pan starosta Mgr. Jaroslav Melša, jarmarky představila projektová manažerka Mgr. Lenka Mašková. Obsahem prezentace byla témata: odkud vzešel nápad na pořádání jarmarků, jaký je význam a specifika jarmarku, s jakými překážkami a riziky je potřeba počítat, jak byla připravována metodika a jaká je přidaná hodnota jarmarků. Byla ukázána implementace Místní Agendy 21 v takové míře v praxi, která stále není v českých, ale ani v norských municipalitách samozřejmostí. Norové ocenili myšlenku podpory místních lidí a místních produktů, která je jedním ze základních kamenů udržitelného rozvoje. Kromě skvěle připraveného programu bylo i velmi pěkně připraveno celé setkání (občerstvení z regionálních produktů, dárky). Příklady dobré praxe: + lokální produkty prodávané na místním trhu + způsob přijetí zahraniční delegace – profesionální ale současně velmi přátelské vystupování zástupců města Dobříš, skvěle připravená prezentace, velmi milé dárky, lahodné občerstvení z místních produktů  + myšlenka udržitelného rozvoje realizována v praxi + striktní dodržování pravidel pro prodejce (pouze lokální zdroje) + udávání trendu, stanovení cílů a jejich dodržování (kontroly hygieniků apod.) + přijetí delegace se věnovalo celkem 5 lidí, atmosféra byla velmi příjemná Fotodokumentace: Na radnici v Dobříši: zleva: Mgr. Jan Kratzer, tlumočník; Mgr. Jaroslav Melša, starosta města Dobříš; Eva Marvanová, místostarostka města Dobříš, Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D., projektová manažerka; Mgr. Lenka Mašková, projektová manažerka; vzadu: Ing. Kristýna Weigertová, projektová manažerka. Norská delegace na radnici v Dobříši. 17.8.2011 – Český Krumlov 9:00   odjezd z hotelu 11:30   příjezd do Českého Krumlova, přijetí na radnici   13.30    návštěva Hradního muzea   15.15   přesun do Chabičovic 15.30   návštěva a prohlídka bioplynové stanice Chabičovice   17:00   odjezd z Českého Krumlova 18:00   příjezd do hotelu České Žleby ‐ ubytování Delegaci přijali: · Mgr. Dalibor Carda, starosta města Český Krumlov · Ing. Vendula Nováková, referentka vnějších vztahů, oddělení kancelář starosty města Český Krumlov · Mgr. Lukáš Štětina, průvodce po expozici Hradního muzea · PhDr. Pavel Slavko, kastelán Státního hradu a zámku Český Krumlov · Milan Antoš, provozní manažer Státního hradu a zámku Český Krumlov Město Český Krumlov upoutalo norskou delegaci krásou historického jádra města. Na společném obědě se starostou města panem Mgr. Daliborem Cardou bylo město ve stručnosti představeno co po stránce historické a demografické, byly představeny priority v oblasti péče o životní prostředí (rekonstrukce historických zahrad a městské zeleně, výstavba protipovodňových opatření, dopravní opatření), rozvoje cestovního ruchu či dotačního managementu. Delegaci velmi zajímaly výhody a úskalí, která pramení ze zapsání historického jádra města Český Krumlov, včetně  celého areálu hradu a zámku, na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESO v roce 1992. Prezentace byla následně dokončena v obřadní síni MěÚ Český Krumlov, kde byly pro norskou delegaci připravené dárkové tašky s knížkami. V doposud nevyužívaných budovách Hrádku na II. zámeckém nádvoří našla nově své místo expozice Hradního muzea Státního hradu a zámku Český Krumlov. Projekt Hradního muzea, připravovaný Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích, byl v prosinci roku 2008 podpořen grantem z Norska prostřednictvím Finančního mechanismu EHP/Norska a úspěšně zrealizován v letech 2009 – 2010. Hradní muzeum otevřelo veřejnosti doposud neznámé interiéry v lednu 2011. Na základě fotografií z roku 2009 měli Norové možnost posoudit, jak rozsáhlá byla rekonstrukce. Účastníci byli potěšeni, že jsou finanční prostředky FM EHP/Norska využívány na takto přínosné projekty. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐): + zachovávání jednotného středověkého rázu města (domy, ulice, zeleň, restaurace) + oprava zámku a zřízení muzea za finanční podpory FM EHP/Norska + realizace opatření, která jsou potřebná pro ponechání města na listu kulturního dědictví UNESCO + uzpůsobení města pro zvládnutí velkého množství turistů  + rekonstrukce původní městské zeleně  + čelení problémům, které jdou ruku v ruce požadavkům UNESCO a velmi čilým turismem + způsob přijetí delegace starostou města – přátelské jednání – v Norsku je lepší přístup ke státním financím na opravy takto významných památek, jako je třeba zámek v Českém Krumlově, který byl ještě před několika lety zcela zničený – vzhledem k tomu, že je Krumlov turistickým cílem, by měly být praktické informace podávány i v angličtině  (označení nízkého stropu či průchodu, označení strmých schodů apod.) – je velmi těžké najít rovnováhu mezi historickým městem živým a mrtvým ‐ historická část města by neměla být tolik využívána automobily, naopak omezení dopravy jde ruku v ruce s vysídlením centra

Fotodokumentace: Norská delegace na exkurzi v Českém Krumlově se starostou Mgr. Daliborem Cardou (uprostřed) Mgr. Dalibor Carda, starosta města Český Krumlov, při prezentaci města Hradní muzeum bylo opraveno za finanční podpory FM EHP/Norska. Bioplynová stanice Chabičovice Delegaci přijal: · František Kmoch, spoluvlastník bioplynové stanice Chabičovice Poslední zastávkou, ale o to neméně zajímavou, byla exkurze na zemědělskou bioplynovou stanici v Chabičovicích, která byla nově postavená a otevřená v roce 2011. Prohlídka začínala u kontejnerů na vstupní materiál, kde byl vysvětlen rozdíl mezi zemědělskou, komunální či průmyslovou BPS, a kde bylo popsáno, jak zařízení energeticky využívá statková hnojiva (chlévská mrva, kukuřičná siláž, senáž) a biomasu (roční množství 16 675 tun).   Exkurze dále vedla k fermentorům, kde je bioplyn vyráběn procesem anaerobní fermentace. Velmi lákavá byla i prohlídka skladovací betonové jímky pro stabilizovaný digestát. Delegace navštívila i halu s kogeneračními jednotkami pro výrobu elektrické energie a tepla, které spalují vzniklý bioplyn. Exkurze byla zakončena shrnutím finančních a provozních aspektů.   Byl diskutován vliv dopravy spojené s dovážením zemědělských plodin na životní prostředí v obci, důsledky využívání zemědělské půdy k pěstování energetických plodin či různé způsoby výroby energie z obnovitelných zdrojů v České republice a v Norsku. Příklady dobré praxe: + využívání obnovitelných zdrojů energie – odpovědný přístup k životnímu prostředí + zajímavá kombinace chovu skotu s výrobou energie   + velmi zajímavě vedená exkurze Fotodokumentace: Na exkurzi BPS Chabičovice s panem Františkem Kmochem (druhý zleva) Norská delegace na exkurzi BPS Chabičovice   18.8.2011 – NP a CHKO Šumava 7:50   odjezd z hotelu 9:00   SEV Kašperské Hory – uvítání, občerstvení, prezentace realizace environmentálního vzdělávání v NP Šumava, prohlídka střediska ‐ vnitřní/venkovní expozice, zážitková stezka 11:30  řeka Vydra 12:15 Kvilda   13:15 Chalupská slať, IS Svinná Lada   15:30  České Žleby – návštěva lesního porostu, I. zóna NP 17:00 IS a SEV Stožec ‐ prohlídka IS a SEV, ukázky z výukových programů, geopark   18:00   návrat ho hotelu České Žleby Delegaci přijali: · Mgr. Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava · Bc. Martina Kučerová, Oddělení vztahů s veřejností a IS, Správa NP a CHKO Šumava · Ing. Miroslava Michnová, vedoucí IS Kašperské Hory, Správa NP a CHKO Šumava · Bc. Pavlína Krupková, vedoucí IS a SEV Stožec, Správa NP a CHKO Šumava · Ing. Aleš Kučera, vedoucí Oddělení ochrany přírody a výzkumu, Správa NP a CHKO Šumava · Ing. Miroslav Černý, Odbor ekologie lesa, Správa NP a CHKO Šumava Předposlední exkurzní den byl věnován ochraně přírody, ale především environmentálnímu vzdělávání veřejnosti v informačních střediscích (IS) a střediscích environmentální výchovy (SEV) v NP a CHKO Šumava. Norská delegace byla uvítána Mgr. Jiřím Mánkem, náměstkem ředitele Správy NP a CHKO Šumava v IS a SEV Kašperské Hory, a jeho kolegyněmi Bc. Martinou Kučerovou a Ing. Miroslavou Michnovou, které provázely norskou delegaci po celý den. V přednáškovém sále byla ve stručnosti představena činnost Správy NP a CHKO Šumava a samotná lokalita. Po krátkém filmu, který dal nahlédnout do krás přírody v průběhu čtyř ročních období, následovala důkladně připravená prezentace realizace EVVO v NP a CHKO Šumava. Norské delegaci byly představeny cílové skupiny (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, veřejnost, odborná veřejnost, rodiny s dětmi), vzdělávací programy, projekty nebo vzdělávací materiály (omalovánky pro nejmenší, pracovní listy, určovací klíče, brožury o ekosystémech, pexetrio na různá témata apod.), které pracovníci Správy VP a CHKO Šumava sami vytvářejí, a které norskou delegaci naprosto nadchly.   Po prohlídce vnitřní expozice se delegace vydala na nově instalovanou zážitkovou stezku (zvířata, stromy). Každá tabule byla představena co po stránce obsahové (o jakém zvířeti či stromu se veřejnost dozví), tak po stránce vzdělávací (jakým způsobem veřejnost získá nové znalosti a jak si je v zápětí může ověřit). Provedení zážitkové stezky v přírodních materiálech a nápad jak motivovat k sebevzdělávání veřejnosti byly norskou delegací velmi kladně  hodnoceny. V rámci zastavení u řeky Vydry byla delegace seznámena s kategoriemi ochrany přírody (CHKO, NP, zóny NP). Další zastávkou exkurze byla Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v České republice, a nově otevřené IS Svinná Lada. Při prohlídce rašeliniště byla delegace seznámena s historií těžby rašeliny a s významem mokřadů. Velmi kladně  bylo hodnoceno uzpůsobení přírodní lokality také pro handicapované občany. V Českých Žlebech skupina přesedla do aut Správy NP a CHKO Šumava, kterými se přiblížila k I. zóně NP u Stožecké kaple. Zde byl rozporuplně přijat výzkum vývoje rostlinstva bez přítomnosti zvěře, která je zde držena mimo území plotem, lemujícím I. zónu. Procházka pestrým pralesním porostem, prohlídka Stožecké kaple a výhled na okolní kopce byly doplněny informacemi o kůrovci. Poslední zastávkou bylo IS a SEV Stožec, ve které se zrovna konala vzdělávací akce pro veřejnost. Norské delegaci byla představena vnitřní expozice a venkovní geopark. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐): + velmi zajímavě a skvěle zpracované informační a naučné tabule v Kašperských Horách – obzvláště použitý materiál a přírodní způsob zpracování + skvělé vzdělávací materiály pro veřejnost + velmi dobře zajištěný přístup na rašeliniště Chalupská slať – i pro vozíčkáře + skvěle připravená prezentace o environmentálním vzdělávání v NP + velmi zajímavé a rozličné přístupy ke vzdělávání různých cílových skupin + v Norsku se environmentální vzdělávání na takto profesionální úrovni neaplikuje, v NP je mnoho příkladů  dobré praxe, které by bylo potřeba přenést do Norska + způsob sebevzdělávání (naučná stezka v Kašperských Horách) je velmi praktický, v dětech ale i v dospělých vzbuzuje zájem o sebevzdělávání nejen příběh, nápad, grafika a obsah naučné tabule, ale také samotný způsob zpracování naučné tabule + mnoho míst, kde si mohou návštěvníci odpočinout a něco se naučit + čistota a pořádek v přírodě  + nově zřízené informační středisko Svinná Lada je vybaveno expozicí využívající moderní technologie + je velmi důležité vzdělávat děti jako nástupce nové generace – expozice a naučné programy jsou především orientovány na ně, to je dobře + organizace exkurze představiteli NP – lepší informovanost pro cizince – informační tabule i v angličtině (alespoň abstrakt) – pro ochranu přírody a lepší management by bylo dobré zavést sčítání návštěvníků (takto je tomu např. na cyklostezce podél Severního moře) – je škoda, že stát a politici více finančně nepodporují tuto vzdělávací činnost a nedokážou ji patřičně ocenit (přitom jde o nejdůležitější poslání NP) – v NP by měl být kladen větší důraz na předání těchto informací: proč je ochrana přírody důležitá, jak ji můžeme všichni každý den pomoci ochránit, co by se v parku dělat nemělo – dvousečný přístup k oplocení I. zóny u Stožecké kaple – na jednu stranu je chválen realizovaný výzkum (vývoj přírody bez vlivu lesní zvěře), na druhou stranu nesouhlas se zásahem člověka do ekosystému (v Norsku je v národních parcích ponechána příroda, aby se vyvíjela bez zásahu člověka) Fotodokumentace: Přijetí delegace v Kašperských Horách: zleva: Mgr. Jan Kratzer, tlumočník; Mgr. Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava; Bc. Martina Kučerová, Oddělení vztahů s veřejností a IS, Správa NP a CHKO Šumava. Vnitřní expozice IS a SEV Kašperské Hora: zleva: Ing. Miroslava Michnová, vedoucí IS Kašperské Hory, Správa NP a CHKO Šumava; Bc. Martina Kučerová, Oddělení vztahů s veřejností a IS, Správa NP a CHKO Šumava     Zážitková stezka v IS a SEV Kašperské Hory S Ing. Alešem Kučerou, vedoucím Oddělení ochrany přírody a výzkumu, Správa NP a CHKO Šumava, na Chalupské slati S Ing. Miroslavem Černým, Odbor ekologie lesa, Správa NP a CHKO Šumava, v I. zóně NP u Stožecké kaple 19.8.2011 – Spálené Poříčí 9:00   odjezd od hotelu 11:00   příjezd do Spáleného Poříčí – prezentace města 13:00 prohlídka města, ZO ČSOP Spálené Poříčí 15:30 kořenová čistička odpadních vod 16:30   návštěva Plzeňského pivovaru – prohlídka 20:00   ubytování Hotel Dolce Villa Delegaci přijali: · Ing. Pavel Čížek, starosta města Spálené Poříčí · Ing. Jindřich Jindřich, místostarosta města Spálené Poříčí · Mgr. Jiří Šeffl, ředitel ZŠ ve Spáleném Poříčí · Vendula Zemková, členka ZO ČSOP Spálené Poříčí Poslední studijní exkurzí byla návštěva menšího města Spálené Poříčí v Plzeňském kraji. Ing. Pavel Čížek, starosta města, delegaci přivítal v hotelu Ve dvoře, kde proběhla velmi zajímavá prezentace města a jeho nejúspěšnějších projektů (rekonstrukce historických budov, výstavba bytů pro mladé rodiny, kořenová čistička odpadních vod, zateplení budov apod.). Po obědě byla delegace provedena městem. Navštívila panský dvůr, který sloužil jako hospodářské zázemí spálenopoříčského panství, a který je dnes uzpůsoben jako hotel a společenský sál. Prohlédla si expozice na špejchaře (výstava prací studentů Ústavu umění a designu ZČU, výstava Nepraktových děl, skanzen, kulturně‐přírodovědně‐historická stezka z Brd do Spáleného Poříčí), navštívila renesanční zámek (sídlo ekologické školy). Norskou delegaci přijal ředitel ZŠ Mgr. Jiří Šeffl, který představil školu, její aktivity (třídění odpadu, Stonožkové hnutí) a projekty energetických úspor (nová okna s trojskly, zateplení). Dvojí pohled měla norská delegace na návštěvu záchranné stanice pro živočichy, kterou zajišťuje ČSOP Spálené Poříčí. Norům se líbilo, že je zde zvířatům poskytnuta pomoc, když se zraní, na druhou stranu ale naznačovali, že v Norsku se zvířata nechávají, aby se s přírodou vypořádala sama. Jednoznačně kladné hodnocení získala kořenová čistička odpadních vod, která zaujala svojí rozlohou, čistotou a funkčností. Exkurze byla zakončena prohlídkou bytových domků, vystavených pro mladé rodiny nebo pro ekonomicky slabší obyvatelstvo. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐): + pořádání biologické olympiády + výstavba bytů pro mladé či ekonomicky méně zajištěné rodiny + rekonstrukce téměř všech historických budov s pomocí evropských dotací – ochota města žádat o finance, monitorovat projekty, udržovat stavby + zvířata v záchranné stanici mají dobré podmínky + aktivity školy – pomoc ostatním dětem, péče o životní prostředí, dobrá vybavenost tříd + zajímavé expozice (naučná stezka z Brd do Spáleného poříčí, skanzen, Nepraktovy kreslené vtipy) – důraz na místní historii a tradice + použití dlažebních kostek ze silnic k rekonstrukci zámeckého nádvoří + kořenová čistička odpadních vod – dobře funguje, vypadá velmi přirozeně, město v jejím provozu pokračuje i po mnoha letech problémů s dotčenými orgány + starosta města byl skvěle připraven na setkání se zahraniční delegací, prezentace byla velmi zajímavá, v angličtině, jeho vystupování bylo velmi na úrovni + město, i když malé, si jasně stanovilo svoje priority, a těch se drží: vzdělávání, ochrana životního prostředí, rekonstrukce historických budov podle starých fotografií a zachování místní tradice + využití nově rekonstruovaných historických budov prospěšným způsoben + realizace domu pro seniory v centru města – dvousečný přístup k provozu záchranné stanice – souhlas s dočasným umístěním poraněných zvířat, nesouhlas se stálým držením trvale handicapovaných zvířat – ve škole funguje ventilační technologie neustále – v municipalitě Rennesøy mají ve školách detektory oxidu uhličitého, ventilační systém se spouští pouze je‐li překročena mezní koncentrace oxidu uhličitého (700 ppm)   – lepší informovanost pro cizince – informační tabule i v angličtině (alespoň abstrakt) Fotodokumentace: Norskou delegaci přijal Ing. Pavel Čížek, starosta města Spálené Poříčí (druhý zprava), a Ing. Jindřich Jindřich, místostarosta města Spálené Poříčí (první zprava) Norská delegace se starostou města ve Spáleném Poříčí Návštěva záchranné stanice pro živočichy ve Spáleném Poříčí Návštěva kořenové čističky odpadních vod ve Spáleném Poříčí Projekt byl podpořen v rámci FM EHP/Norska.

Putovní výstava

Putovní výstava prezentuje výsledky projektu „Dobrá praxe – environmentální vzdělávání ve veřejné správě – partnerství Norska a České republiky“. Projekt získal finanční podporu v rámci Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančního
mechanismu EHP/Norska.

Program putovní výstavy:

1) MČ Praha – Nebušice             27.9.2011 – 13.10.2011
2) Město Velvary                        14.10.2011 – 30.10.2011
3) Město Spálené Poříčí              31.10.2011 – 13.11 2011
4) Město Tábor                           14.11.2011 – 28.11.2011
5) Město Hořovice                      29.11.2011 – 15.12.2011
6) MČ Praha – Dolní Počernice  16.12.2011 – 31.12.2011
 

Výstava se skládá z 20 tabulí (ke stažení zde ve formátu pdf):

O projektu a o výstavě
Nositel projektu společnost MCN, o.p.s.
Partner projektu Norges Miljøvernforbund
O studijní cestě do Norska
Aktivní versus pasivní domy
Bergen – město mezi sedmero horami
Kde rostou oblečené stromy
Ledovce národního parku Folgefonna
Rosendal – údolí krásné živé i neživé přírody
Přírodní a kulturní zajímavosti
Zasazeno do norské přírody
Příklady dobré praxe v obrazech I.
O studijní cestě do České republiky
Ochranou přírody či jarmarky k udržitelnému rozvoji
Perla jižních Čech – Český Krumlov
Environmentální vzdělávání v NP a CHKO Šumava
Šumavská environmentální výchova v obrazech
Dobrá praxe ze Spáleného Poříčí
Příklady dobré praxe v obrazech II.
Studijní cesta očima Norů

Workshop k vyhodnocení projektu spojený
se slavnostním otevřením putovní výstavy Putovní výstava byla slavnostně otevřena v hotelu Dolce Villa dne 29.9.2011. Workshopu se zúčastnili účastníci studijní cesty do Norska. Byly prezentovány výstupy projektu, obou studijních cest, byly diskutovány možné návazné projekty.

Metodika zavádění EVVO podložená příklady dobré praxe
z obcí v Norsku a v České republice

Brožura je realizována jako součást projektu „Dobrá praxe – environmentální vzdělávání ve veřejné správě – partnerství Norska a České republiky“, který byl podpořen v rámci Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančního mechanismu EHP/Norska.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC)* poukazuje na to, že lidská činnost přispívá negativně ke změně klimatu. Abychom předešli oteplení naší planety o více než 2°C, měli bychom podle IPCC redukovat produkci CO2 do roku 2050 o 85%.
Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je zapotřebí přijmout rozsáhlá národní a globální opatření. Hlavním a nejslabším článkem tohoto zlepšovacího systému je zainteresovanost každého z nás. Jsou to tedy právě obce a města a jejich konkrétní obyvatelé, kdo by měli přijmout drobná opatření na zlepšení stávající situace.
Jedním z nich je environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO), základní nástroj udržitelného rozvoje. Nikdo nedokáže dělat všechno, ale každý z nás může
udělat trochu.

Brožura je strukturována do čtyř částí: jak oslovit veřejnost, co jí přesně sdělit, inspirace z Norska a inspirace z České republiky. Přináší konkrétní návrhy na opatření, kterými může každý z nás každý den přispět ke zlepšení životního prostředí. Text je doprovázen fotografiemi ze studijních cest do Norska a České republiky.

* Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) je vědecký orgán, jež byl založen organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro životní prostředí. Jeho cílem je vyhodnocovat rizika změny klimatu. V roce 2007 získal Nobelovu cenu míru.